V podhůří Krkonoš u městečka Lomnice nad Popelkou mezi Kozlovem, Babylonem a Táborem se Vám rozvinou obce Hoření Lomnice, Košov, Morcínov a Hrádka. Tyto čtyři obce mají nyní společný sbor dobrovolných hasičů a společně též pracují. V dřívějších dobách byl sbor dobrovolných hasičů též v Hoření Lomnici a společně pracoval s Hrádky.

              Po druhé světové válce se tento sbor rozpadl a členové vstoupili do sboru pod Košov. Hasičárna byla později prodána Břinčilům a nevím proč ani z jakých důvodů byla přestavěna na chatu. Nyní má náš sbor společnou hasičárnu uprostřed obce a za touto budovou je nádrž, která je udržována a je obehnána plotem.

     Nyní k naší skupině. Sbor dobrovolných hasičů byl založen r. 1895 a pokud saháme do kroniky dozvídáme se, že do roku 1929 nejsou žádné zápisy. V tomto roce vykonával funkci předsedy Kobr Václav a velitele Prokeš František. Zápisy

provedl J. Crha. V této době sbor čítal 116 členů včetně žen. Schůze byly nejčastěji v hostinci U Pěničků. Zápisy prováděl Straňák Jan. Později předsednictví přebírá J. Crha a funkci velitele J. Šulc a toto bylo v roce 1931. V této době sbor čítal 130 členů, což si myslím je největší stav v historii sboru. V tomto čase probíhají různá cvičení, někteří členové odcházejí. Přichází druhá světová válka a v této době je sbor utlumen. Členové se sešli až v r. 1946 na valné hromadě v Morcínově u Františka Máky. Pracovat zůstávají Josef Crha, Jan Šulc, Josef Cerman, František Ort, Straňák Jan, Fučík Václav, Máka František, Matura Josef, Josef Kraus. Starší členové umírají a nastupuje další generace, Štejfa, Crha, Jar. Cerman, L. Kocourek st., Vajstauer František, V. Vaněk. 

 dosavadní činnosti sboru se dá říci, že to nebyla procházka růžovým sadem a že jsou to dva generační celky, které se staraly o vybudování nové a průkopnické práce v oboru hasičské techniky. Je to opravdu těžká a namáhavá práce s lidmi a je třeba těmto lidem poděkovat, i když už nejsou mezi námi. Poznali jsme, co práce se musí udělat, co dá přesvědčování každý společný krok. Je pravdou, že tak jde život, a proto se nesmíme zastavit a skončit, náš život pokračuje dál. 

V roce 1987 nastupuje opět nová generace, po úmrtí Františka Vajstauera, nenahraditelného St. Kocourka, Jarky Crhy nastupují: Karel Kracík, Bohumil Pěnička, Karel Hloucal, Pěnička Jiří, Bláha Mirek, Kracík Bohumil, Kracík Karel ml., Pavlů Jan, Sezima Martin, Kohl Míla, Štejfa Zdeněk. 

Veškerá práce zůstala na pár lidech, nejsou zkušenosti, a tak se začíná pomalu. Nejsou peníze, scházíme se, chodíme na brigády a pomalu se připravujeme na 100. výročí. Máme možnost zakoupit motorovou stříkačku PPS - 12. Provádíme cvičení a zúčastňujeme se různých soutěží. Sté výročí oslavujeme v Oboře, kam jsme pozvali okolní sbory, provedli jsme soutěže a ukázky staré techniky. Podařilo se nám z Technolenu zakoupit požární auto Š - 1203, provádějí se různé soutěže, opravy a údržbu provádí B. Kracík za pomoci několika členů. Na práci, která je třeba je nás stále málo, z vesnice lidí ubývá, a tak jsou stále starosti. Prostě nestíháme.

Pomocí Městského úřadu v Lomnici nad Popelkou a pana Mastníka se nám podařilo získat bývalou školu na Košově, o kterou měli zájem chataři. Po různých úpravách, ho

dně odpracovaných hodinách brigádnických máme hezkou společenskou budovu, kde se můžeme scházet. Jako největší úspěch v soutěžích jsme dokázali obhájit putovní pohár Memoriálu Jana Šourka v Křečovicích.

V naší činnosti máme největší radost z našeho nejmladšího družstva žáků, jehož členy cvičí: J. Pěnička, K Kracík ml., Vojtek Jiří.

Složení družstva žáků: Jan Kracík, Tomáš Jaček, Jaček Kuba, Kordík Martin, Kordík Kuba, Jiránek Martin, Sezima Lukáš ( už v družstvu není), Vojtek Petr. Později do družstva přistoupili: Martin Benda, Malich Lukáš a na krátkou dobu také Jan Koťátko.         

Od roku 2007 jsme družstvo žáků (dorostu) postupně přeměnili na družstvo mužů.